Co je to deflace?

To, že existuje inflace se v posledních dnech naučil každý, kdo alespoň nějakým způsobem přichází do styku s penězi. Mnohem méně už se však ví o antonymu inflace, kterým je deflace. V tomto článku se dozvíte více o tom, co to deflace je, jaké může mít důsledky, a ještě spoustu dalšího.

Definice deflace

Jak již bylo zmíněno v úvodním odstavci, deflace je opakem inflace. Význam deflace tedy spočívá v tom, že peníze samy o sobě nabírají na hodnotě. Zboží, které si dnes koupíte například za 10 euro, si další den koupíte za částku menší. O kolik menší? O tom právě rozhodne případná deflace.

 Z posledních měsíců jsme zvyklí na to, že největším strašákem je inflace, avšak deflace sama o sobě je možná ještě nebezpečnější. V momentě, kdy se peníze samy o sobě zhodnocují, se nevyplatí je jakkoliv investovat či utrácet, což postupně může vést k zastavení celé ekonomiky. To vše se stane v případě, že je deflace vysoká a především dlouhodobá. Krátkodobá deflace nemusí mít tolik negativních vlivů, může dokonce pomoci nastartovat celý systém do chodu.

Co se děje, když je deflace?

Dochází ke snížení spotřebitelských cen. Toto snížení krátkodobě zvýší poptávku po zboží. Lidé jsou zvyklí, že za podobné zboží dříve platili více, a proto chtějí využít příležitosti. Nižší cena však nakonec znamená nižší zisk pro výrobce, který je nucen tlačit dolů také náklady. Způsobů, jak náklady ovlivnit je několik, avšak mezi ty z ekonomického pohledu nejrizikovější patří snižování mezd či propouštění zaměstnanců. V obou případech dochází ke snížení kupní síly obyvatelstva a tím pádem také k utlumení poptávky. Nižší poptávka poté znamená menší odbyt pro zboží a tím pádem další snižování nákladů. Začíná se pomalu roztáčet spirála.

Co je to deflační spirála?

Definice deflační spirály již byla lehce nastíněna výše. Má však přesah ještě mnohem dále. Snižování kupní síly obyvatelstva a útlum poptávky totiž mají za výsledek také pokles zisků. S klesajícími zisky pak rapidně padají také daně, které jsou jedním z hlavních příjmů státu. To má za následek propad investic a další utlumení poptávky.

Deflace a dluhy: Proč je deflace škodlivá?

To, proč je však dlouhodobá neplánovaná deflace pro dnešní ekonomické systémy největší hrozbou je totiž její navázání na dluhy. V případě, že spotřebitelské ceny a s tím i zisky a vyplácené mzdy klesají, jak bylo popsáno v předešlém odstavci, začíná reálně narůstat hodnota dluhu. V největším ohrožení se pak ocitá především státní dluh, protože ten bývá do velké míry umořován především zisky, které generuje rostoucí inflace. V případě deflace je pak tento zdroj příjmů zkrátka pryč.

Jaké jsou druhy deflace

Podobně jako u inflace, i deflace se může dělit na různé druhy. Deflace může být:

• Statistická
• Ekonomická

Statistická deflace

V případě statistické deflace se zpravidla jedná o krátkodobý pokles cen. Ten bývá způsoben nečekanými vlivy jednorázového charakteru. U statistické deflace se pak vnější vlivy většinou vrátí do normálu, což vede i k ustálení cen.

Ekonomická deflace

Na rozdíl od statistické inflace je ekonomická deflace mnohem nebezpečnějším jevem. V tomto případě je pokles cen dlouhodobý a je odstartován různými trendy trvalejšího charakteru. Může se jednat o prasknutí realitní bubliny a prudký pád ceny nemovitostí nebo například výrazný pokles cen komodit. V dnešní provázané ekonomice pak může deflaci způsobit také dlouhodobý deflační trend na území jiného státu – většinou významného obchodního partnera. 

Jak se měří deflace

O měření deflace se stará Český statistický úřad (ČSÚ). Deflace se stejně jako inflace může měřit využitím několika různých indexů, patrně ten nejznámější je Custommer price index (CPI) neboli Index spotřebitelských cen.

Příklady deflace: Neplést s dezinflací

Protože deflace není tak běžná, je také pro spoustu lidí hůře představitelná. Stává se dokonce, že dochází k záměně pojmů a na místo deflace se pak používá dezinflace. Tyto dva termíny spolu však mají pramálo společného.

Zřejmě nejznámější událostí, která přímo souvisela s deflací, byla The Great Depression neboli Velká hospodářská krize. Příklady však najdeme i v naší historii. Deflace byla totiž důsledkem politiky tehdejšího ministra financí Aloise Rašína ve 20. letech minulého století v Československu. Z moderní historie pak jako ideální příklad tohoto jevu poslouží Japonsko a jeho tzv. Dvě ztracené dekády.